Budoucí trendy na železnici do roku 2050 a dál – prof. Andrew McNaughton
Vzhledem k faktu, že základy naší dnešní železnice byly položeny dávno před sto lety, vnímáme potřebu iniciovat diskuzi o jejím dalším dlouhodobém rozvoji. S příchodem technologických změn, nových požadavků na cestování a nových evropských strategií, je důležité vést otevřenou debatu o podobě našich vizí.
ARI si nechala vypracovat koncepční dokument o budoucích trendech, které budou formovat železnici nejen v České republice. Autorem je profesor Andrew McNaughton, bývalý ředitel britské HS2 (High Speed Two) a předseda dozorčí rady společnosti Network Rail (High Speed) Ltd, která provozuje infrastrukturu a zajišťuje správu železniční trati HS1 spojující Londýn s kontinentální Evropou. ARI s profesorem Naughtonem dlouhodobě spolupracuje, působí také v roli strategického poradce Správy železnic pro přípravu vysokorychlostních tratí a rychlých spojení.
Dozvíte se, jak budoucí vývoj bude pravděpodobně formovat změny v dopravě, našich potřebách cestovat, jakou roli budou hrát železniční stanice a kterým směrem půjde nákladní doprava. Cílem dokumenty je poskytnout rámec a podněty pro koncepční dokument, který ARI v rámci členské základy v současnosti připravuje.
Dokument ke stažení
Vysokorychlostní železnice v ČR
Vysokorychlostní železnice není běžná, jen o něco rychlejší železnice. Je to zcela nový dopravní mód, který má svoji specifickou charakteristiku:
- výrazně zkracuje cestovní časy: cestovní rychlost se běžně pohybuje mezi 250-380 km/h; k posouzení přepravní vzdálenosti se více než kilometry výstižněji používá přepravní čas;
- nabízí vysokou kapacitu: VRT přepraví za den tolik cestujících jako jedna tří pruhová dálnice, navíc její existence uvolní přepravní kapacitu stávajícím konvenčním tratím a tím zlepší jak regionální osobní, tak i dálkovou nákladní přepravu;
- má vysokou spolehlivost: neboť se jedná o nové tratě dedikované pouze osobní přepravě, průměrné zpoždění je méně než 1 minuta;
- vykazuje vysokou bezpečnost: v porovnání se silniční dopravou a klasickou konvenční železnicí je statisticky téměř bez nehod, neexistují zde například přejezdy pro automobilovou dopravu;
- mění způsoby chování lidí a firem, mění ekonomiku země: vysokorychlostní železnice je vhodná k dálkové mezinárodní přepravě, ale největší potenciál nabízí k vnitrostátní přepravě mezi velkými městskými aglomeracemi se vzdálenostmi 100 až 300 km. Výrazné zkrácení přepravních časů z hodin na minuty mění ochotu cestovat;
- je výrazně ekologičtější než ostatní dopravní módy.
Výše uvedená charakteristika definuje vysokorychlostní železnici jako klíčový strategický prvek dopravních systémů jednotlivých členských států EU, ale také jako dopravní mód tmelící jednotný evropský trh a zajišťující budoucnost mobility v rámci EU.
Vysokorychlostní železnice bude pro Českou republiku zásadní stavbou, která přispěje k dalšímu ekonomickému rozvoji země. Přestože máme s přípravou mnohaleté zpoždění za západní Evropou, dává nám to jistou výhodu, neboť se můžeme poučit z chyb již realizovaných projektů, a výrazně tak náš proces urychlit a snad i uspořit část nákladů. V plánu je výstavba téměř 500 km sítě vysokorychlostní železnice v řádu stovek miliard Kč.
Výrazně zkrátí cestovní časy mezi našimi největšími městy. Hlavní koridor propojí Prahu s Brnem a Ostravou, klíčové ale bude také napojení na okolní státy pro mezinárodní dopravu. Zatím nejdále je příprava rychlého železničního spojení ve směru Praha – Ústí nad Labem – Drážďany. Důležité bude také napojení na Vídeň, Bratislavu a severně na polskou síť.
Pro více informací sledujte: https://www.spravazeleznic.cz/vrt