O asociaci

ARI je think-tank pro veřejnou infrastrukturu ČR. Sjednocuje a prosazuje dobrou mezinárodní praxi.

Výhody členství

Zprávy

Silnici R4 pomůžou postavit soukromé peníze

PPP projekty, kdy státu pomáhá soukromý kapitál, by podle ministerstva dopravy měly odstartovat už letos. Nejvíce připravená je výstavba zbývajících 32 kilometrů rychlostní silnice R4 směřující z Prahy do Příbrami a dále do Strakonic. Šéf resortu Dan Ťok dnes řekl, že úřad má v plánu zahájit předkvalifikaci pro soukromé koncesionáře do konce tohoto roku, aby napřesrok už spustil standardní výběrové řízení.

S PPP, tedy Public Private Partnership, projekty ministerstvo počítá i u dokončení rychlostních silnic R4 a R7 vedoucí z Prahy do Chomutova. Náklady na jejich dostavbu úřad vyčíslil na 7,5 miliardy korun v případě R4 a zhruba devět miliard korun v případě R7. V jejich případě totiž nemůže stát počítat s nějakým větším obnosem peněz z evropských dotací, protože nejde o prioritní transevropské silniční sítě. Jinak je tomu ale například u výstavby železničního spojení mezi Prahou a letištěm. I zde se dříve hovořilo o případném PPP projektu, ale dnes už ministerstvo o využití soukromého kapitálu neuvažuje. Může ji totiž spolufinancovat z evropských peněz, vysvětlil ministr.

Náměstek Tomáš Čočka k tomu dodal, že resort nemá při výstavbě těchto komunikací problém s nedostatkem peněz. Od spolupráce se soukromníky si ale slibuje přidanou hodnotu v podobě rychlejší a kvalitnější výstavby a následně odpovědnější správy hotových komunikací. PPP projekty fungují tak, že namísto státu komunikaci postaví soukromý investor, který následně od státu dostává peníze za to, že ji provozuje a udržuje v chodu.

Pro výstavbu nových úseků 84 kilometrů dlouhé R4 má resort dopravy k dispozici všechna územní rozhodnutí, v současnosti pracuje na výkupu pozemků a dokumentech pro získání stavebních povolení, uvedl náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček.

Ve srovnání s tím nemá dosud ještě R7, u které je potřeba dostavit 39 kilometrů,vyřešená všechna územní rozhodnutí. To by se mělo zvládnout do roku 2016.

“V zahraničí je to velice běžný model. V Evropě existují stovky až tisíce projektů. Česká republika je de facto jedním z posledních států Evropy, který nedokázal PPP využít v dopravní infrastruktuře. Máme tady dvě takové vlaštovky, ale v dopravní infrastruktuře se nám to zatím nepodařilo,” uvedl prezident Asociace pro rozvoj infrastruktury Tomáš Janeba s tím, že oněmi vlaštovkami jsou parkovací domy v různých českých městech a depo městské hromadné dopravy v Plzni.

Odstartování projektů PPP pomohla i skutečnost, že hlavní tok dotací z EU v roce 2013 skončí. Do té doby je potřeba, aby se stát naučil při výstavbě využívat i jiné prostředky, než je standardní způsob zadávání výstavby, jako je tomu dnes, doplnil Čoček.

O PPP projektech se nemluví poprvé

Už dříve zde bylo několik návrhů na PPP projekt v případě českých silnic a dálnic. Ze všeho ale nakonec sešlo. “Historicky je důvod ten, že se nenašla osoba, dostatečný politický vizionář, který by se myšlenky zhostil a model by prosazoval. Už v roce 2004 tady vzniklo PPP centrum, které mělo za úkol tyto projekty v České republice zahájit. Z mého pohledu zde nebyla politická objednávka na to, aby tady tento model fungoval,” míní Janeba.

Podle ministerstva ale například u silnice R37 nebo u části jihočeské D3, kde se právě PPP projekt zvažoval, byla hlavním problémem nedostatečná připravenost projektů a v případě D3 rovněž potřeba prioritně čerpat peníze z EU. Prvky PPP má i současný systém na výběr mýtného systému, kdy soukromá společnost postavila na své náklady síť mýtných bran a po předem sjednanou dobu ji pro stát provozuje.

Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz

Zajímá vás téma
PPP pro veřejnou infrastrukturu?

Přihlašte se k odběru novinek