Aktuálně

Pravidelně vás informujeme o aktivitách ARI a dění ve veřejné infrastruktuře nejen v ČR.

O asociaci

ARI je think-tank pro veřejnou infrastrukturu ČR. Sjednocuje a prosazuje dobrou mezinárodní praxi.

Výhody členství

Zprávy

Sedm set kilometrů vysokorychlostních železničních tratí za osm set miliard korun v přípravě. Velká šance pro české firmy, říká Vopálenská

V České republice je tuto chvíli v přípravě 700 kilometrů vysokorychlostních železničních tratí (VRT), které by měly být v provozu do roku 2050. Odhadovaná částka na přípravu a vybudování je asi 800 miliard korun. Pro firmy českého železničního průmyslu to znamená podle generální ředitelky Asociace podniků českého železničního průmyslu (ACRI) Marie Vopálenské obří příležitost. „Mnoho potřebných výrobků a služeb lze vyrobit na domácí půdě,“ zdůrazňuje.

„Výstavba vysokorychlostní železnice v Česku začíná mít i konkrétní obrysy. V rámci asociace máme mnoho firem, které se historicky podílely na výrobě vozidel a klíčových komponent pro vozidla a infrastrukturu po celém světě, klíčové je, aby se zapojily i teď na domácí půdě. Tento cíl by měl být prioritou i pro všechna relevantní ministerstva, protože tak může dojít k tvorbě multiplikačních efektů a k růstu domácího HDP,“ zdůrazňuje Vopálenská.

Připomíná, že železniční průmysl má významný dopad v regionech, kde firmy působí. „Konkrétně v průměru na jednoho pracovníka v průmyslu vytvoří dvě až tři další pracovní místa ve službách,“ upřesnila. Navíc, jak dodala, i v zahraničí bývá zvykem, že se na velkých dopravních projektech podílí ve velké míře domácí průmysl.  

Konkrétně představují pro české firmy šance například sedadla, dvojkolí, elektronika, koleje nebo trakční výzbroj. Řadu takových komponent právě už mnohé z nich dodávají i pro vysokorychlostní projekty v zahraničí. Například společnost AMiT dodávala do Saudské Arábie panelové počítače pro vysokorychlostní vlaky, pro stejný projekt vyrobila firma BORCAD sedadla pro první třídu. Bohumínská firma Bonatrans má bohaté zkušenostmi v oblasti dvojkolí, která jsou nezbytná pro bezpečný provoz vysokorychlostních vlaků. IG Watteeuw z Brna dodává převodovky pro vlaky, které již jezdí v Itálii či Číně. Velkým přínosem pro přední výrobce vysokorychlostní vlaky, jako jsou Alstom, CRRC či Hyundai Rotem, jsou kompletní trakční systémy s rychlostí nad 250 km/hod od Škody Group.

„Naše společnosti se mohou přímo podílet na výrobě vozidel, stejně jako na dodávkách produktů a služeb pro infrastrukturu. Širokopatní kolejnice od Třineckých železáren se již osvědčily při výstavbě vysokorychlostních tratí nejen v Evropě. OLTIS Group nabízí komplexní a flexibilní informační systémy s mnoha komponenty, které lze využít v dopravě, spedici a logistice,“ doplnila Vopálenská. Připomněla, že součástí výroby vozidel je i jejich testování a zkoušky – a právě i v této oblasti se mohou podílet experti z Výzkumného ústavu kolejových vozidel nebo Akademie věd. Šancí pro železniční firmy představuje servisování a dodávky náhradních dílů pro rychlovlaky.

„Vysokorychlostní tratě jsou v tuto chvíli největším projektem v historii Česka, a to jak z hlediska dopravního rozvoje země, tak finančně. Byli bychom sami proti sobě, kdybychom nezapojili tuzemské firmy do budování sítě i v Česku,“ dodala ředitelka ACRI.

Mapa VRT ve střední Evropě. Foto: Správa železnic

Ředitel Stavební správy vysokorychlostních tratí Správy železnic Jakub Bazgier sice připustil, že se zatím vývoj v oblasti VRT schvalovacími procesy posouvá po milimetrech, na druhou stranu ale zdůraznil, že pro to, aby se „vše mohlo rozjet vysokorychlostně, tak se sektor bez českých firem a jejich odborníků neobejde“. „S řadou z nich jsou zde zkušenosti v rámci konvenčních tratí, a pokud mají know-how a technologie i pro ty vysokorychlostní, tak tento směr logicky kvitujeme,“ dodal.

Jak ale nedávno v rozhovoru pro Ekonomický deník uvedl, je důležité, aby se co nejdříve ujasnilo jejich financování, stejně tak jako už proběhl výkup pozemků. Vysokorychlostní tratě jsou podle něho pro zvýšení konkurenceschopnosti Česka v rámci Evropy natolik důležité, že si nedokáže představit, že by stát či soukromý sektor nenalezl prostředky k jejich realizaci.

Klíčovou roli hraje podpora ze strany vlády a ministerstev

V zahraničí bývá zvykem, že se na velkých dopravních projektech podílí také domácí průmysl, jak už bylo zmíněné. Česká republika má v tomto největší zkušenosti v obranném průmyslu. Tento model by právě proto mohl podle Vopálenské sloužit jako vzor i pro velké železniční projekty.  

„Pravidelně jednáme se zástupci ministerstev a je zásadní, aby se český železniční průmysl stal prioritou pro všechny zúčastněné strany. Kromě toho, že domácí firmy disponují nezbytnou odborností a zajišťují, že finance zůstanou na domácí půdě, existuje ještě jeden významný aspekt – reference. Pokud české firmy získají takovou klíčovou referenci, budou mít v budoucnu možnost se ucházet o další projekty v zahraničí a zvýšit tak export, který již loni dosáhl rekordních 60 miliard korun,“ uvedla ředitelka ACRI.

Zdroj: ekonomickydenik.cz

Zajímá vás téma
PPP pro veřejnou infrastrukturu?

Zajímá vás téma
Vysokorychlostní tratě (VRT)?