Aktuálně

Pravidelně vás informujeme o aktivitách ARI a dění ve veřejné infrastruktuře nejen v ČR.

O asociaci

ARI je think-tank pro veřejnou infrastrukturu ČR. Sjednocuje a prosazuje dobrou mezinárodní praxi.

Výhody členství

Zprávy

Rychlovlaky nejsou projekt do deště, ale za ty peníze to stojí, říká Cafourek

Po slibech mnoha vlád stále čekáme na kopnutí do země ve věci vysokorychlostních železnic. Teprve v květnu šel první úsek Moravská brána na analýzu dopadů na krajinu. Proč se to tak táhne? „Do roku 2017 jsme o výstavbě koridorů jen tlachali, od té doby pro to něco děláme,“ říká host podcastu Kontext a redaktor MF DNES Tomáš Cafourek.

Poslechněte si rozhovor s Tomášem Cafourkem v podcastu Kontext ZDE

„Je to trochu problém naší povahy. My se na to rádi pojedeme dívat do Francie, ale doma si na to netroufneme a tak se dostaneme do odmítavé pozice,“ říká na úvod redaktor MF DNES Tomáš Cafoureka ilustruje to citací dětského leporela Rychle vpřed: Dědečku vyprávěj!

„Věřili byste, že některé dnešní vlaky jezdí rychlostí 300 kilometrů v hodině i víc? U nás to nejde, my jsme malá země a než by se takový rychlík pořádně rozjel, už aby začal brzdit,“ předčítá Cafourek.

Přestože byla knížka od Arnošta Goldflama s ilustracemi Kamila Lhotáka vydána v roce 2015, tato pasáž zní jako by ji autor napsal za hlubokého socialismu. A takové myšlení nám brání podobné projekty rozvíjet.

„Pokud se bavíme o francouzských TGV, tak tam je průměrná vzdálenost mezi zastávkami 50 kilometrů,“ vysvětluje redaktor a doplňuje, že soupravě stačí na dosažení maximální rychlosti „pár minut“.

S podporou pro výstavbu koridorů se to má jako s dálnicemi. „Lidi to chtějí, je to věc prestiže, dokud ho nestaví za vaší chalupou. Už byste byli spíš proti,“ říká a uznává, že stavba a provoz trati sebou nese „snížení komfortu.“

Výstavba tratí pro rychlovlaky je podle Cafourka jasně prodělečná záležitost. „Z jízdenek se takový projekt nezaplatí, stejně jako se dálnice nezaplatí z dálničních poplatků. To jsou peníze na údržbu a provoz a tak je to šul nul. Zvlášť u železnice to tak vychází,“ vysvětluje a spíš bychom měli měřit přínos jinými měřítky.

„Například se nám objevují trendy typu: Připravme Prahu pro 3 miliony lidí. Developery to možná nadchne, ale většina Pražanů i těch budoucích obyvatel si takový trend nepřeje. Zní to jako velká katastrofa. Díky vysokorychlostní železnici by to nemuselo nastat,“ myslí si Cafourek.

Ilustruje to na příkladu, který mluví za vše. „Pokud vyjedu z Ústí nad Labem a v centru Prahy budu dříve než metrem ze stanice Háje, tak opravdu nepotřebuji bydlet v Praze.“ A je nesporným faktem, že vysokorychlostní železnice přispívá nejen k regionálnímu rozvoji, ale i růstu státní ekonomiky.

 

Otázkou je, zda jsme schopní to celé zaplatit. „Počítá se s cenou bilionu korun za všechny úseky vysokorychlostní tratě. Máme inflaci, takže to číslo každým rokem narůstá. Čím později budeme stavět, tím víc to bude stát. Navíc vysychají zdroje z Evropské unie. Je to podporovaný druh dopravy, ale dříve jsme z evropských peněz zaplatili 85 procent nákladů. Dnes to bude polovina a to můžeme být rádi,“ poukazuje na smutný fakt redaktor.

Zdroj: idnes.cz

Zajímá vás téma
PPP pro veřejnou infrastrukturu?

Zajímá vás téma
Vysokorychlostní tratě (VRT)?