Aktuálně

Pravidelně vás informujeme o aktivitách ARI a dění ve veřejné infrastruktuře nejen v ČR.

O asociaci

ARI je think-tank pro veřejnou infrastrukturu ČR. Sjednocuje a prosazuje dobrou mezinárodní praxi.

Výhody členství

Zprávy

Polsko je na PPP připraveno

Konec poskytování finančních prostředků z EU pro projekty v rámci infrastruktury v roce 2020 bude pro Polsko podnětem, aby hledalo nové možnosti financování, a odborníci se domnívají, že jednou z těchto možností bude partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP).

Partnerství veřejného a soukromého sektoru má mezi politiky v Polsku podporu, zejména po schválení několika legislativních změn z posledních let. Orgány místní samosprávy se však v této oblasti ještě mají co učit, a mezinárodní investoři tak mohou přijít o zajímavé projekty.

V předchozích letech se Polsko při rozvoji svých projektů v oblasti infrastruktury (dálnice, železnice a vnitrozemské vodní cesty) spoléhalo především na unijní finanční prostředky, protože uvedené projekty mohly a mohou být financovány v rámci tohoto systému. V letech 2007 až 2013 se Polsko stalo druhým největším příjemcem unijních prostředků, když v rámci programu Evropské unie pro infrastrukturu a životní prostředí čerpalo přibližně 46,5 mld. EUR (1 250 mld Kč).

V návrhu unijního rozpočtu na období 2014 až 2020 bylo vyčleněno dalších 27,4 mld. EUR (740 mld. Kč) na projekty pro klíčová silniční spojení, ekologickou dopravu a projekty zaměřené na energetickou účinnost.

Aktuální unijní rozpočet však bude patrně posledním, který bude počítat se štědrou podporou rozvoje dopravní infrastruktury. To představuje pro polskou vládu výzvu, aby se poohlédla po jiných zdrojích financování, například PPP.

Každý tvrdí, že Polsko bude mít v budoucnu méně finančních prostředků, takže jsme svědky toho, že pozornost se přesouvá k PPP, protože se jedná o další možnost financování. Až dojdou finance z EU, bezesporu uvidíme víc PPP,“ uvádí Marta Fredrychová, advokátka z advokátní kanceláře Baker McKenzie.

K očekávání, že v nadcházejících letech bude spuštěna řada projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru, přispívá i dobré makroekonomické prostředí a politická podpora konceptu PPP,“ podotýká Malgorzata Olechová, seniorní advokátka z advokátní kanceláře Squire Patton Boggs.

Možná i s ohledem na výše uvedené bylo vynaloženo úsilí k aktualizaci polských právních předpisů upravujících partnerství veřejného a soukromého sektoru a snaha dovést tyto předpisy na mezinárodní úroveň. V září loňského roku schválila vláda návrh zákona, kterým byl zaveden tzv. „test PPP“, jenž porovnává zadávání zakázek na projekty v rámci PPP a v rámci tradičního režimu. Tento proces je doplněn o „osvědčení“, kterým může Ministerstvo investic a hospodářského rozvoje tento test schválit a dále stanovit, zda byl projekt pro daný program způsobilý.

Cílem tohoto návrhu zákona bylo zvýšit povědomí místní samosprávy o existenci možnosti partnerství veřejného a soukromého sektoru. Vláda chce také odstranit překážky bránící realizaci projektů PPP, což je krok, který získal v odborných kruzích pozitivní ohlas.

Hlavním cílem této aktualizace je nasměrovat místní samosprávu na partnerství veřejného a soukromého sektoru a v případě, že nebude chtít tuto možnost využívat, zjistit důvody, proč pro ni není vhodná. Domníváme se, že to přispěje k většímu využívání PPP,“ vysvětluje Marcin Bejm, vedoucí infrastruktury a financování projektů v polské pobočce advokátní kanceláře CMS.

A můžeme být velmi pozitivní, pokud jde o potenciál na trhu, zejména díky postoji, který k PPP zaujímá vláda.

Nejprve bude u Ministerstva pro investice a hospodářský rozvoj zřízeno nové oddělení PPP, i když ten bude mít zpočátku jen omezenou možnost sám zahajovat projekty PPP. Investice v určitém odvětví totiž závisí na rozhodnutí jednotlivých ministerstev a ne každý z ministrů musí PPP vyloženě fandit.

Ačkoli Polsko má plány v oblasti PPP již více než deset let, vždycky mělo s realizací příslušných programů problémy. Kdysi bylo Polsko mezi investory známo jako vrakoviště PPP, protože nabízelo jen malé množství projektů, jež by byly pro trh atraktivní – zejména v době, kdy třeba Spojené království chrlilo jeden zajímavý program za druhým.

V důsledku toho začalo Polsko v průběhu let zaostávat se svými znalostmi o PPP, což je ještě umocněno, když si uvědomíme, že při zadávání projektů v oblasti infrastruktury hraje významnou roli místní samospráva.

Odborníci tvrdí, že by vláda měla využívat PPP častěji už jen z toho důvodu, aby v této oblasti získala praxi a více zkušeností,“ podotýká Michał Zieniewski, partner v polské pobočce advokátní kanceláře White & Case.

„Až dojdou finance z EU, bezesporu uvidíme víc PPP“

Místní samospráva se vždy obávala, že partnerství veřejného a soukromého sektoru je složité a že ona sama nemá zkušenosti s bezproblémovým vedením soutěžního dialogu. V případě nové místní samosprávy zvolené loni na podzim bych však doporučil, aby využila spolufinancování, které ministerstvo nabízí v případě, že jsou poskytovány externí poradenské služby. Doufejme, že se již brzy dočkáme kvalitních PPP projektů.

V tomto smyslu Ministerstvo rozvoje nedávno jmenovalo skupinu poradců, která má dohlížet na výběrová řízení u několika projektů PPP v oblasti pozemních komunikací v Kujavsko-pomořském vojvodství a ve městě Wloclawek.

Navzdory pozitivní situaci se však zatím neobjevily projekty dost velké na to, aby přitáhly pozornost zahraničních investorů. Ačkoli je v plánu 137 PPP projektů, jejichž celková hodnota činí 51 mld. PLN (11,9 mld. EUR), velkou většinu z nich tvoří drobné projekty, kde hodnota každého z nich nepřesahuje 50 mil. PLN (11,6 mil. EUR).

Přestože se nejedná o velké projekty, fakt, že místní samospráva vůbec o PPP uvažuje, je považován za pozitivum, a dokazuje to, že řada obcí je připravena vyzkoušet něco nového a vůbec uvažovat o investování v rámci PPP. „Když se zaměříme na to, co je v plánu, tak zatím nejzajímavějším projektem je spalovna v Olsztynu za 170 mil. EUR, která bude hlavním zdrojem tepla v celém městě,“ uvádí Bejm. „Dne 21. března 2019 předložili zahraniční a domácí účastníci výběrového řízení své nabídky v rámci projektu, který bude pro Olsztyn pravděpodobně klíčový.“

Chystají se čtyři významné projekty v oblasti pozemních komunikací: okruh S6 Tri-City Metropolis, silnice S6 Koszalin – Bożepole Wielkie, západní obchvat Štětína S6 a silnice S10 Bydgoszcz – Torun. U těchto projektů bude vypsáno výběrové řízení na projektovou dokumentaci, výstavbu a financování na základě 30 leté koncese v závislosti na dostupnosti, čímž nevzniknou žádné poplatky pro uživatele.

Mezi další rozsáhlejší a dobře známé projekty patří centrální komunikační přístav poblíž Varšavy, dále pak letiště za 8 mld. EUR s kapacitou 100 milionů cestujících, jehož součástí bude i výstavba železniční a silniční infrastruktury, a konečně centrální přístav v Gdaňsku za 2,1 mld. EUR.

Myslím, že mezinárodní hráči v oblasti infrastruktury mají o tyto investiční příležitosti opravdu velký zájem, ale zároveň musí být realisté, pokud jde o tempo, kterým lze tyto projekty realizovat. Jeden z projektů v oblasti pozemních komunikací by měl být spuštěn v roce 2019, na což teď čekáme,“ dodává Zieniewski.

Bejm dále varuje, že kvůli pomalému tempu se budou investoři poohlížet jinde, přestože je v plánu spousta dalších projektů. „Na stole je mnoho projektů a víme, že na své ohlášení čeká řada dalších. Je dobře, že se vláda začala daleko více zapojovat do vlastních projektů, ale naším nedostatkem je i nadále pomalé pracovní tempo a nedostatečné know-how na straně veřejnoprávních subjektů.“

Jiní však nabádají k větší trpělivosti. „My bychom nekritizovali Polsko za to, že je pomalé,“ uvádí Fredrychová a dodává: „Proces zadávání zakázek trvá jeden až dva roky všude ve světě.”

Věříme, že Ministerstvo pro investice a hospodářský rozvoj postupuje správně: nové oddělení PPP právě vydal a všem zpřístupnil vzorové dokumenty PPP, organizuje školení určená pro místní samosprávu včetně konferencí se soukromým sektorem a dále sponzoruje několik životaschopných projektů,“ uzavírá Fredrychová. „Domníváme se, že všechny tyto snahy zásadně napomohou k urychlení celého procesu.

Zdroj: Britský PPP Buletin

Zajímá vás téma
PPP pro veřejnou infrastrukturu?

Přihlašte se k odběru novinek