O asociaci

ARI je think-tank pro veřejnou infrastrukturu ČR. Sjednocuje a prosazuje dobrou mezinárodní praxi.

Výhody členství

Zprávy

GreenDeal4Buildings: Závěry z prvního kulatého stolu evropského projektu Zelená dohoda pro budovy

25. února 2022, Praha | První kulatý stůl o podpoře renovační vlny a financování energetické účinnosti v budovách proběhl 15. února 2022 za účasti více jak 70 zástupců širokého spektra organizací z finančního a stavebního sektoru, veřejných institucí a veřejné správy, poskytovatelů energetických služeb, zájmových organizací a vysokých škol.

V úvodu kulatého stolu René Neděla, náměstek ministra průmyslu pro energetiku, zdůraznil princip energy efficiency first, tedy že úspory energie mají vždy přednost jako první opatření, které předchází hledání nových zdrojů. Potvrdil, že ministerstvo tento princip ctí a že je základem uplatňované energetické politiky.

Evropskou energetickou politiku prezentoval zástupce Generálního ředitelství pro energetiku při Evropské komisi (DG ENER) Radoš Horáček. Představil cíle iniciativy European Green Deal, evropské klimatické politiky a aktuálního balíčku Fit-for-55. Hovořil o navýšení finančních zdrojů EU určených k podpoře těchto cílů a představil také iniciativy renovační vlny (renovation wave) a Smart Finance for Smart Building.

Udržitelnost ve financování

Konsolidace vnímání a postoje vůči udržitelnosti ve finančním sektoru (sustainability) byla prvním tématem debaty. Petr Dovolil z české pobočky PwC ve své prezentaci uvedl širší souvislosti udržitelnosti ve finanční sféře, kdy ambiciózní politika světových leaderů včetně Evropské komise v oblasti ochrany klimatu zrcadlí změny na finančních trzích. Ty čím dál více vnímají rizika změny klimatu a nutnost transformace ekonomiky, a to se odráží v měnících se podmínkách a prioritách investic.

Tento trend se projevuje jak na globální, tak na regionální úrovni a rozměr udržitelnosti investic řeší jak Evropská unie, tak také jednotlivé státy okolo nás. Příkladem je nedávno německou vládou přijatá strategie udržitelného financování, která jasně vymezuje, jaké investice jsou a jaké nejsou udržitelné. Česká republika zatím tuto problematiku nijak neřeší, což pro tuzemskou ekonomiku, úzce spjatou s německou ekonomikou, představuje potenciálně hrozbu.

Hlasování mezi účastníky ukázalo že vytvoření vlastní národní strategie udržitelného financování je pro Českou republiku prioritou. Měla by reflektovat současné trendy a jasně formulovat cíle vlády vůči finančním trhům. Na podtržení významu zazněly úvodní věty Německé strategie udržitelného financování z roku 2021: „Národní strategie udržitelného financování se zaměřuje na politiku a regulaci finančního trhu. Rizika udržitelnosti jsou také investičními riziky. Z pohledu federální vlády je tedy samotná stabilita finančního trhu neodmyslitelným a hlavním cílem udržitelných financí.“

Prvním z navržených opatření je proto formulovat národní strategii financování udržitelnosti a vytvořit společné struktury mezi státem a finančními institucemi, která by se tímto tématem dlouhodobě zabývaly.

Podpora realizace EPC u veřejných institucí

Metodu energetických služeb se zárukou (EPC – Energy Performance Contracting) představil Radim Kohoutek, výkonný ředitel Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES). Zdůraznil její výhody oproti jiným modelům projektů energetických úspor a poukázal na výsledky dosažené za dobu využívání EPC v ČR a na spolehlivost této metody pro všechny zúčastněné strany včetně finančních institucí.

Účastníci kulatého stolu apelovali na vyšší zohlednění kvality energeticky úsporných projektů, ať už se jedná o výstavbu či renovaci budov, kde důležitou roli bude hrát zadávání na náklady životního cyklu budov, které splňuje státem požadovaný princip energy efficiency first, jak o tom mluvil René Neděla v úvodu setkání. Komplexní a kvalitně připravené projekty, které zajistí maximum úspor při stále přijatelné míře nákladů, by měly získat vyšší míru podpory, než projekty méně komplexní s menším počtem opatření a nižšími úsporami.

O toto se bude zasazovat APES a další oborové organizace ve spolupráci se zástupci MPO, tak aby výsledné řešení bylo přínosem pro zákazníky (vyšší dotace, nižší celkové náklady na výstavbu a provozování budovy), pro stát, který díky tomu bude plnit závazky v oblasti dekarbonizace a samozřejmě i pro stavební firmy a poskytovatele energetických služeb (ESCO).

Šíření a implementace SECAP

Posledního tématu se zhostil Jiří Karásek, senior konzultant SEVEn, který hovořil o šíření a implementaci akčních plánů energetiky a ochrany klimatu (SECAP). Města zapojená do Paktu starostů a primátorů se zavazují vytvořit a přijmout SECAP jako plán s konkrétními opatřeními, které municipalita ve věci podnikne. Dokument obsahuje klíčová opatření a bilanci základních emisí, která jsou podkladem ke sledování vlivu opatření ke zmírnění důsledků. Součástí je také posouzení rizik a zranitelnosti obce ve spojení se změnou klimatu. SECAP je obec zavázána vyhotovit do dvou let od signování Paktu starostů a primátorů, a poté každé dva roky je zavázána provést monitoring a reporting výsledků opatření.

Obce, které se připojí k iniciativě, získají praktickou podporu, materiály a nástroje k dosažení svých cílů. Je posílena spolupráce mezi obcemi a ostatními orgány. Pomocí SECAP si obec stanoví takové cíle, které budou pro ni věrohodnými závazky. Společně s vypracovanou energetickou strategií je možnost snadnějšího přístupu ke grantům a financování stanovených cílů.

V závěru diskuze se diskutovala další témata, která budou detailněji prezentována na příštím kulatém stole, který proběhne už za osobní účasti všech účastníků v průběhu druhé polovině května 2022.

–––––––––––––––––––––––––––––––

O projektu

Projekt Zelená dohoda pro budovy (Green Deal for Buildings) je součástí celoevropské iniciativy, financované z programu Horizon 2020. V rámci projektu bude v České republice a na Slovensku zorganizováno osm kulatých stolůza účasti odborníků ze soukromého i veřejného sektoru, na kterých budou prezentovány a projednávány nedostatky implementace energetických úspor, které limitují či omezují efektivitu veřejného financování a zapojení soukromého kapitálu. Společně budou hledány možnosti, jak ovlivnit národní politiku s cílem podpořit implementaci opatření. Konkrétně budou vypracoványcestovní mapy, akční plány a pokyny, na jejichž základě budou navržena opatřeníkrátkodobá, střednědobá a dlouhodobá. Současně se předpokládá vznik zásobníku projektů, které lze efektivně financovat. Na projektu se podílí devět partnerských organizací z České a Slovenské republiky.

Více o projektu na www.greendeal4buildings.eu/cs/.

Zajímá vás téma
Zelená města (Green Cities)?