O asociaci

ARI je think-tank pro veřejnou infrastrukturu ČR. Sjednocuje a prosazuje dobrou mezinárodní praxi.

Výhody členství

Zprávy

Bez standardizace nevyužijeme efektivitu, kterou nabízí digitalizace stavebnictví

Digitalizace výrazně zvýší efektivitu stavebnictví, ale než se tak stane, musíme v Česku přijmout jednotné standardy pro práci v digitálním prostředí. Tomuto bodu jsme ale zatím podle Ing. Miroslava Kohouta daleko. „Stát by měl začít více využívat zkušenosti a know-how soukromých firem,“ říká country manager společnosti Graitec a odborný garant pracovní skupiny InfraBIM, kterou letos zřídila Asociace pro rozvoj infrastruktury. Podle jeho slov se v tomto ohledu snad začíná blýskat na lepší časy.

V jakém stavu je v Česku aktuálně zavádění projektů s využitím informačních modelů staveb (BIM) do praxe?

V soukromém sektoru je to pestrá škála. Některé firmy zatím nemají s BIM žádné zkušenosti, jiné s BIM začínají a některé společnosti do zkušeností investovaly a jsou na špičce. Mají za sebou pilotní projekty a jsou schopny připravovat strukturovaná data. Stejně tak jsou zde soukromí investoři, kteří umějí projekt touto formou zadat, a firmy, které dokážou podle těchto dat stavět. Ve státní správě je to ale jiný, poměrně smutný příběh. Schopnost pracovat s BIM je zde na úrovni uživatelů dat zatím velmi špatná.

Proč se tak děje?

Stát zatím nepředložil v oblasti dopravní infrastruktury standardy, podle kterých by bylo možné projekty realizovat a začít školit. Proces standardizace běží pod dohledem SFDI, ale zde zpracované metodiky byly oprávněně podrobeny poměrně tvrdé kritice z profesní sféry. Proto se soukromý sektor snaží pracovat na vlastních pilotních projektech, standardech a metodikách, které vycházejí z praxe a jsou vyzkoušené a prakticky ověřené na reálných projektech. Stát v tomto ohledu nyní předbíháme. Po posledních jednáních se zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu a České agentury pro standardizaci ale věřím, že se přístup státu změní, začne s vybranými profesními organizacemi na přípravě jednotných standardů více spolupracovat a využije jejich praxí ověřené zkušenosti. To je velmi pozitivní zpráva.

Daří se společnostem dohodnout na jednotném postupu v oblasti standardizace?

Velmi dobrou práci odvádí organizace CzBIM, která prosazuje metodu BIM už od roku 2011 a po celou dobu sdružuje významné projekční, technologické a stavební firmy. Tato platforma posunula digitalizaci stavebnictví výrazně dopředu a vznikl díky ní i jednotný datový standard pro pozemní stavby (tzv. standard negrafických informací 3D modelu – SNIM), který se dnes aplikuje na velké řadě projektů. Letos pak Asociace pro rozvoj infrastruktury vytvořila pracovní skupinu InfraBIM, která s CzBIM spolupracuje. Začali jsme dopracovávat datový standard pro dopravní stavby ve stejné logice a architektuře, vznikne tak jeden standard napříč pozemními a dopravními stavbami. Podařilo se něco téměř neuvěřitelného, silně konkurenční firmy si sedly k jednomu stolu a vytvářejí společný standard. Uvědomují si totiž, že bez něho se nám nikdy nepodaří využít efektivitu, kterou může digitalizace přinést.

S čím výsledky práce skupiny InfraBIM už nyní uživatelům pomohou?

Velmi dobře jsme zpracovali Plán realizace BIM (tzv. BEP – „BIM Execution Plan“). Je to „kuchařka“ celého projektu, návod, z něhož se všichni zúčastnění dozvědí, co a jak mají dělat. Napsali jsme vzor dokumentu a příslušnou metodiku. Vycházeli jsme ze zahraničních zdrojů, českých zkušeností a místní legislativy. Popsali jsme kapitoly, které by měl BEP obsahovat, vysvětlili důvod jejich zařazení a popsali, co je v nich třeba vyplnit. Tento vzor je nutné minimum, a pokud to bude projekt vyžadovat, dají se další kapitoly lehce doplnit. Pro investory je to odrazový můstek, aby se mohli pustit do práce. Dokument jim pomůže i jasnými procesními schématy, která určují na sebe navazující kroky jednotlivých smluvních stran.

Co dalšího jste v InfraBIM zpracovali?

Připravili jsme také vzor tzv. BIM protokolu, kterému je v České republice věnována příliš malá pozornost. Přitom je to v mnoha ohledech klíčový, právně závazný dokument, který stanovuje práva, povinnosti a zodpovědnosti jednotlivých stran. Musíme si uvědomit, že koncept BIM výrazně mění stanovení zodpovědnosti v celém stavebním procesu a zodpovědnost za data jako celek je třeba nově definovat a jasně je uvést i v BIM protokolu. Námi připravený dokument umožňuje toto transparentně nastavit.

Mohla by standardizaci u nás urychlit inspirace ze zahraničí?

Nepochybně ano, a proto není potřeba vymýšlet českou cestu, ale spíše se inspirovat v zemích, kde už proces standardizace proběhl. V řadě států už vědí, kde jsou slepé uličky, a není nutné, abychom do nich zacházeli i my. Dnes už je vytvořená i ISO norma pro využití metody BIM. Bylo by vhodné ji aplikovat na české podmínky, protože tak či tak certifikaci na tuto normu budou časem vyžadovat zahraniční investoři i dotační tituly. Pokud toto neuděláme, může dojít v budoucnu k ohrožení čerpání dotací.

Pro nadlimitní veřejné zakázky je stanovena povinnost začít používat BIM v roce 2022. Je to reálný termín?

Termín bude nutné zcela nepochybně posunout, za dva roky není možné stihnout vše tak, jak bylo naplánováno. Ve Velké Británii vydali hotové standardy v letech 2012 a 2013, podtrhuji slovo hotové. Pak dali Britové trhu pět let, aby se na požadavky norem adaptoval. U nás slyšíme, že za dva roky povinnost nastane, a přitom standardy nejsou hotové, a už vůbec ne odzkoušené na různých typech projektů. Nevíme, na jaké komplikace budeme například v oblasti legislativy a povolovacích procesů narážet. Rok 2022 je nereálný, a to i z čistě praktických důvodů. Vydané standardy bude třeba začít školit, ale kapacity školicích firem jsou také omezené a rozhodně nezvládnou kvalitně proškolit během pár měsíců tisíce lidí, kteří standardy potřebují znát.

Co by se u nás tedy mělo změnit?

Spolupráce státního a soukromého sektoru by měla být otevřenější a stát by měl dát větší prostor profesním asociacím, jako je například Asociace pro rozvoj infrastruktury nebo CzBIM, aby mu poskytly reálné know-how a zkušenosti, které by se do předpisů zapracovaly. Máme je k dispozici, tak by byla velká škoda je nevyužít. Vhodné by bylo také přizvat si na pomoc odborníky ze zahraničí. Pokud se skutečně podaří navázat v této oblasti spolupráci mezi Českou agenturou pro standardizaci a profesními organizacemi, bude to krok správným směrem, který celému českému stavebnictví prospěje a výrazně urychlí zavádění skutečně funkčních standardů pro práci s BIM.

MEDAILONEK:

Ing. Miroslav Kohout

Country manager vývojářské společnosti GRAITEC pro Českou a Slovenskou republiku

Na Západočeské univerzitě v Plzni absolvoval ekonomii a management

Je garantem odborné pracovní skupiny InfraBIM při Asociaci pro rozvoj infrastruktury

Zajímá vás téma
BIM pro dopravní stavby?

Přihlašte se k odběru novinek