O asociaci

ARI je think-tank pro veřejnou infrastrukturu ČR. Sjednocuje a prosazuje dobrou mezinárodní praxi.

Výhody členství

Zprávy

ARI: PPP pro dálnice potřebujeme

ARI: PPP pro dálnice potřebujeme

Ještě před půl rokem nebyl tendr na pilotní úsek dálnice D4 zadaného modelem PPP nijak zásadně zpochybňován. Jak u odborné veřejnosti, tak v parlamentu panoval obecný koncensus, že s tímto způsobem, kdy konsorcium dodavatelů, investorů a bank projekt doprojektuje, zafinancuje, postaví a následně bude 50 km dálnice spravovat a udržovat po dalších 25 let, se musíme naučit pracovat. Fakt, že jsme poslední evropská země, která nemá žádný dopravní PPP projekt není důležitý, ale určitě to vystihuje naši omezenou schopnost zvládat nové a inovativní přístupy.

Zítra si ministr dopravy půjde do poslanecké sněmovny pro schválení koncesní smlouvy a závazků z ní plynoucích a z ničeho nic se v tisku nenápadně objevilo několik kritických komentářů k výhodnosti projektu. Protože se jedná o důležitý projekt národního významu, pojďme se podívat, jak kritické názory obstojí.

Financování – nejčastější a neustále opakovaný argument poukazuje na fakt, že stát si dokáže půjčit finanční prostředky levněji, proto je pro něho přece výhodnější si na stavbu sám půjčit a vystavět. Pravdivá je pouze první půlka, půjčit si stát dokáže opravdu levněji, ale náklad financování je pouhá část z celkových nákladů.

Největší podíl nákladů infrastrukturního projektu jsou vedle jeho investičních nákladů, hlavně náklady na údržbu a generální opravy. Za 25 let je to velká částka a ruku na srdce, kdo z nás ví, jak dlouho si která stavba udrží svoji kvalitu a kdy bude muset projít rekonstrukcí. Tato statistika by byla velice zajímavá, ale není veřejně dostupná, pokud existuje vůbec.  Dnes žádný soudný ekonom vlastně není schopen odpovědně prohlásit, zda stát vyjde výhodněji, když si sám půjčí a postaví, protože informace, kolik nás ve skutečnosti stojí jednotlivé dálnice po dobu 20–30 let prostě neexistuje.  Výhodnost PPP proto hledejme někde jinde.

Odpovědnost za kvalitu – zcela nespornou výhodou je dlouhodobá odpovědnost za funkčnost a kvalitu, kterou nese po celou dobu trvání projektu, tedy 20–30 let, jeden subjekt, tzv. koncesionář. Ten se nemůže na nikoho vymlouvat, neboť on ručí za to, že dálnice je otevřená, bezpečná a sjízdná. Chyba v projektu, chyba stavby, špatná údržba, skryté defekty – vše je jeho problém a tato rizika si musí ohlídat. Nejdříve problém vyřeší, aby uživatelé nic nepoznali, k tomu je motivován platbami od státu – není služba, není platba. Má jediné jisté, pokud dodrží své závazky, tak každý rok dostane od státu předem sjednané peníze. Ty se mohou snížit o penalizaci v případě nesplnění podmínek smlouvy. Koncesionář si dobře rozmyslí, kdy uzavře dálnici, aby položil nový povrch. Čím delší uzavírka, tím méně peněz.

Pro ukázku, první pilotní PPP dálnice na Slovensku, 52 kilometrový úsek rychlostní silnice R1, je v úspěšném provozu již od roku 2012 a dodnes stále platí za nejlepší slovenskou silnici.

Konec salámování – některé reakce dnes zcela nelogicky volají po zrušení PPP a rozsekání 32 km úseku na menší 5–10 km úseky a výstavbu českou specialitou, tzv. salámovou metodou. Vůbec nejdražší metodou výstavby liniových staveb. Co krátký úsek, to jiný projektant, jiná stavební firma, jiná typové řešení mostů a tunelů. Právě spojení menších úseků do většího projektu dává zhotovitelům možnost k optimalizaci a úsporám, které zastřeší jeden projektant. Projekt D4 vyžaduje využití digitálních technologií, tzv. BIM, v rozsahu jaký nebyl zatím využit, proto můžeme očekávat kvalitativní skok. Vznikne digitální model včetně informací pro kvalitní správu a údržbu. V této zemi věc zatím nevídaná.

Tentokrát palec nahoru pro ministerstvo dopravy – odborná veřejnost hodnotí velmi pozitivně způsob přípravy i výsledný tendr, tým ministerstva připravil projekt podle mezinárodní praxe a smluv. Není mým cílem podporovat vítězného uchazeče, ale je namístě konstatovat, že se jedná o mezinárodní konsorcium, jehož  členové mají bohaté zkušenosti s dálničními PPP projekty, kterých provozují tisíce kilometrů po celém světě. Není to „garážový soukromník“, jsou to firmy s reputací, které patří mezi špičku v tom, co dělají. Jako prezident Asociace pro rozvoj infrastruktury, think-tanku, který bojuje za zlepšení a zefektivnění investičního prostředí, projekt pozorně sleduji a byl bych první, kdo by varoval. Za mě je to palec nahoru, nevidím jediný důvod projekt nepodpořit.

Německo nám může být vzorem – řada států využívá PPP, aby získala další financování. Ty osvícenější, jako je sousední Německo, rozběhlo velký program desítek velkých dálničních staveb modelem PPP, protože si vyzkoušeli, že PPP projekty mnohem častěji končí výstavbu před termínem, nepřesahují původní rozpočty a kvalita je vyšší, než byl stát schopen zajistit sám tradičním způsobem. Německo nepotřebuje soukromé finance, ale chce mít jednoho odpovědného partnera, kterému platí podle principu – není služba, není platba.

PPP v dopravě potřebuje dostat šanci ukázat, zda naplní očekávání. Pokud chce Česká republika obstát mezi vyspělými ekonomikami, nemůže ignorovat nové trendy, obzvlášť když už teď jsme s nimi 10 let pozadu. U D4 není důvod očekávat něco jiného než úspěch, dejme ji šanci, i když se to právě někomu nehodí do krámu.

 

Tomáš Janeba

Prezident Asociace pro rozvoj infrastruktury (ARI)

Zajímá vás téma
PPP pro veřejnou infrastrukturu?

Zajímá vás téma
BIM pro dopravní stavby?

Přihlašte se k odběru novinek