Aktuálně

Pravidelně vás informujeme o aktivitách ARI a dění ve veřejné infrastruktuře nejen v ČR.

O asociaci

ARI je think-tank pro veřejnou infrastrukturu ČR. Sjednocuje a prosazuje dobrou mezinárodní praxi.

Výhody členství

Tiskové zprávy

Co bude s dopravou v příštích čtyřech letech?

  • 11. 10. 2013
  • Tisková zpráva

Ve středu 9. října se v prostorách Národní technické knihovny v Praze sešli k diskusi o budoucnosti české dopravy odborníci sedmi politických stran. Diskuse se zúčastnili Zbyněk Stanjura (ODS), Jaromír Schling (SPOZ), Jan Blecha (ČSSD), Pavel Čihák (ANO 2011), František Laudát (TOP09), Radim Smetka (Svobodní) a Antonín Tesařík (KDU-ČSL). Jejich oponenty byli odborníci na dopravu a financování z AFIM, ARI a Britské obchodní komory.

Diskuse byla příležitostí, jak přímo konfrontovat záměry politických stran pro nadcházející volební období v oblasti dopravy. A v příštích čtyřech letech nepůjde zrovna o málo. V roce 2016 skončí smlouva na výběr mýta s firmou Kapsch a v současnosti se již rozbíhají přípravné práce na  výběrové  řízení na lukrativní budoucí výběr mýta. Na železnici přinese zásadní změny nová evropská legislativa, která požaduje závazný plán rozvoje železnice alespoň na 5 let dopředu. Nedávno se pak na titulní stránky novin dostala i dopravní popelka, vodní doprava. Záměr dostavět vodní koridor Dunaj-Odra-Labe, za který se postavil především prezident Miloš Zeman, budí vášně a nutí politické strany k ostrému vymezování. Bude zahájeno nové programové období EU Fondů, které jsou příležitostí sektoru výrazně snížit podinvestovanost dopravní infrastruktury.

Pozitivní je zjištění, že ideologické rozdíly nejsou tak rozdělující jako u jiných politických témat a politické strany řadu záměrů sdílejí. Zástupci politických stran se zejména shodli v názoru, že je potřeba zajistit další rozvoj dopravy a dopravní infrastruktury – dokončení páteřních sítí, zkvalitnění železniční dopravy, zlepšení činnosti výkony veřejné správy v dopravě, zvýšení efektivity investic a dlouhodobá stabilizace finančních zdrojů.

Názorové rozdíly se týkají především volby cesty, jak těchto cílů dosáhnout. Jde o rozdílný pohled na rozsah zpoplatnění dálnic a silnic, výši mýtného, legislativní změny a jejich uplatňování v praxi, a institucionální reformu v odvětví – tedy lepší modus operandi mezi Ministerstvem dopravy, SFDI a jednotlivých správců ŘSD, SŽDC a ŘVC.

Diskuse se vyostřila zejména u otázky studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Zatímco TOP09 , ODS a Svobodní záměr zpracovat alespoň studii striktně odmítly, KDU-ČSL a ANO 2011 vyjádřili pochybnosti o přínosech projektu. ČSSD a SPOZ pak záměr jednoznačně podpořili. Ze strany dopravních odborníků bylo především poukázáno na přínos vodní dopravy pro některá odvětví, pro celý dopravní systém ČR a ostatní přínosy projektu pro hospodaření s vodou jako strategickou surovinou.

Zatímco většina politiků podporovala financování investic v dopravě ze státního rozpočtu, dopravní odborníci doporučovali alternativní metody financování mimo rámec státního rozpočtu. „Česká republika je zcela bezkonkurenčně poslední zemí EU, která nedokázala využít soukromých zdrojů na zajištění tolik potřebné dopravní infrastruktury. Zatímco naše sousední státy za posledních deset let proinvestovaly ze soukromého kapitálu v přepočtu na koruny téměř 380 miliard Kč do stavby 1 500 km dálnic, nám chybí politická vůle využít alternativní modely s garantovanou cenou, termínem dokončení a dlouhodobou kvalitou. Sama Evropská investiční banka kofinancovala v posledních pěti letech v Evropě 20 dálničních PPP projektů, uvedl Tomáš Janeba, prezident Asociace pro rozvoj infrastruktury.