Zelená města

Chytrým řešením ve městech by měla předcházet chytrá integrovaná rozhodnutí (akční plány) podložená daty o stavu a problémech městského prostředí napříč klíčovými sektory ovlivňují kvalitu jejich trvale udržitelného životního prostředí.

Zelené město je město, které vykazuje vysokou úroveň kvality životního prostředí vzhledem ke stanoveným ukazatelům týkajícím se:

• kvality environmentálních aktiv (ovzduší, voda, půda a biologická rozmanitost),
• efektivního využívání zdrojů (voda, energie, půda a materiály) a
• zmírňování a přizpůsobování se rizikům plynoucím ze změny klimatu,

při současné maximalizaci hospodářských a sociálních přínosů.

Město, které si vybere aktivně vytvářet svoji budoucnost s využitím „přístupu Zeleného města“, pak usiluje o integrovaná a propojená řešení ve formě akčních plánů napříč hlavními 7 „sektory“, které působí na kvalitu jakéhokoliv městského prostředí: dopravou, budovami, průmyslem, energetikou, vodárenstvím, odpadovým hospodářstvím a využitím území, a to v kontextu fyzických rizik souvisejících se změnou klimatu. Přístup Zelených měst tak představuje ucelený, víceodvětvový proces, v němž jsou environmentální výzvy města pravidelně identifikovány (zpravidla jednou za pět let), prioritizovány a řešeny prostřednictvím cílených  a konkrétních akcí spočívajících nejen v investicích, ale i ve vypracování nových strategií, technických standardů, regulačních opatření, programů k posilování znalostních kapacit, osvětových kampaní k ovlivnění environmentálně odpovědného chování ve městech, nových řešení v oblasti data managementu, studií, průzkumů, analýz atd.. To vše je v Zelených městech rozvíjeno s cílem zlepšit životní prostředí měst nákladově efektivním a trvale udržitelným způsobem při maximalizaci ekonomických a sociálních přínosů pro jeho obyvatele.

Trvalá udržitelnost městského životního prostředí je jednou z hlavních rozvojových výzev České republiky, a to zejména v kontextu:

• postupující urbanizace a rostoucích „tlaků“ na kvalitu životního prostředí ve městech;
• technologického vývoje a nových chytrých řešení, které mají obrovský potenciál mnoho z těchto tlaků efektivně snižovat a řídit;
• změny klimatu v kontextu Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal) do roku 2050[1];
• budoucího programového období EU 2021–2027, v rámci kterého navrhuje Evropská komise vydělit zvláštní alokaci z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro města, která budou vytvářet své rozvojové plány na bázi trvale udržitelného městského prostředí; a
• potřeby učinit městské prostředí atraktivní pro život a soukromé investice.

[1] Plán přijatý v prosinci 2019 na úrovni Evropské unie, který představuje ambiciózní a pragmatický soubor opatření k přechodu na uhlíkově neutrální hospodářství do roku 2050 a přeměnu Evropy v procesu jeho naplňování.