Aktuálně

Pravidelně vás informujeme o aktivitách ARI a dění ve veřejné infrastruktuře nejen v ČR.

O asociaci

ARI je think-tank pro veřejnou infrastrukturu ČR. Sjednocuje a prosazuje dobrou mezinárodní praxi.

Výhody členství

Realizace projektů dopravní infrastruktury formou PPP

ARI se snaží o širší účast soukromého sektoru a využití soukromého infrastrukturního financování tak, jak je to obvyklé ve vyspělých ekonomikách.

Stále více vlád se obrací na soukromý sektor, aby navrhl, postavil, zafinancoval a provozoval novou nebo stávající infrastrukturu s cílem zlepšit poskytování služeb a správu zařízení dosud poskytovaných veřejným sektorem. Odhadovaná potřeba investic do veřejných služeb ukazuje, že veřejné zdroje nemohou vystačit na pokrytí rostoucích potřeb investic, a tak využití soukromého kapitálu může pomoci urychlit zajištění veřejné infrastruktury.

Zejména u investic do „ekonomické“ infrastruktury, jako jsou silnice a dálnice, železnice, energetika, telekomunikace, vodovody a kanalizace, které mají vliv na růst produktivity a ekonomické prosperity státu, je výhodné, aby nastaly co nejdříve, neboť vedou k růstu ekonomiky a příjmů státních rozpočtů.

Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), zejména ty dlouhodobé, mohou pro vlády přinést významné výhody při poskytování veřejných služeb, jako například:

  • Vyšší účinnost investic. Optimální rozdělení rizik mezi veřejný a soukromý sektor může vést k efektivnějšímu využití kapitálu, protože soukromý partner má motivaci zvážit dlouhodobé výhody vyšší investice do kvalitnějšího řešení, vedoucímu například k levnějšímu provozu.
  • Kapitál nesoucí dlouhodobého riziko. Přímé vystavení kapitálu dlouhodobému riziku kvality plnění dává soukromé straně motivaci navrhnout a postavit infrastrukturu včas a v rámci rozpočtu a zohlednit náklady na dlouhodobou údržbu a obnovu.
  • Kontrolu a zajištění kvality. Příprava PPP projektů obvykle vyžaduje mnohem vyšší úroveň přípravy a kontroly kvality než standardní proces zadávání veřejných zakázek. Veřejný zadavatel čelí kontrole nad běžný rámec, od věřitelů a investorů, jejichž kapitál má být v dlouhodobém horizontu poskytnut.
  • Otevřenější přezkum dlouhodobého závazku vyžadovaného od PPP obvykle vyžaduje informace o skutečných dlouhodobých rizicích, a tudíž i dlouhodobých nákladech na poskytování veřejné služby. Tato kontrola může vést k informovanější a realističtější debatě o správném výběru projektů a zaměřit se na jejich výsledky. Taková kontrola a zajištění kvality v tradičně zadávaných projektech často chybí.

PPP proto může přimět veřejné zadavatele, aby uvažovaly a chovaly se novými způsoby, které vyžadují nové dovednosti. Mohou být nástrojem pro reformu zadávání veřejných zakázek a poskytování veřejných služeb, a nejen prostředkem k využití zdrojů soukromého sektoru.

Soukromý sektor bezesporu disponuje většími praktickými zkušenostmi a dovednostmi, proto jeho zapojení může přinést daňovým poplatníkům větší přínosy, než v případě tradičního zadání, zejména, pokud je soukromý partner motivován k invenci, kvalitě a odpovědnosti. 

Co je PPP

PPP (Public Private Partnership) nemá právní význam a lze jej použít k popisu široké škály možností spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem.

Podstatou PPP projektů je dlouhodobý smluvní vztah mezi soukromým partnerem a veřejným zadavatelem, obvykle trvající 20 až 30 let, o zajištění veřejné infrastruktury nebo služby, ve které soukromý partner nese významné riziko a odpovědnost za řízení projektu, a jeho odměna je přímo spojena s jeho výkonem.

PPP představuje alternativu k tradičnímu zadávání veřejných zakázek:

  • U tradiční veřejné zakázky na výstavbu infrastruktury si zadavatel jednotlivě najímá řadu dodavatelů – projektanta, zhotovitele, dozor stavby a kontroluje si jednotlivá plnění. Většinou si sám zařízení provozuje a udržuje ve vlastní režii. Odpovědnost za řízení jednotlivých dodavatelů nese sám zadavatel. V praxi, vzhledem k čtyřleté délce volebního cyklu, je motivace veřejných zadavatelů krátkodobá a bývá zaměřena na realizaci pouze jedné projektové fáze (získání povolení a projektu, výstavba nebo rekonstrukce).
  • V případě PPP si veřejný sektor vybere jednoho dlouhodobě odpovědného partnera (koncesionáře), který nese dlouhodobou odpovědnost za zajištění celku – vyprojektování, výstavbu, financování a provoz, včetně správy a údržby po dobu trvání smlouvy. Vzhledem k délce projektu může koncesionář optimalizovat své řešení. Může se například rozhodnout k vyšší počáteční investici do kvalitnějšího řešení, které bude mít delší životnost a levnější provoz a údržbu.

PPP v EU

Za posledních 30 let se v zemích EU zrealizovalo přes 1,850 projektů formou PPP a bylo proinvestováno téměř 10 bilionů korun (EUR 380 miliard) v následujících oblastech a v typových projektech:

  • Doprava (384 projektů, 56 % investic) dálnice, tunely, mosty, správa regionálních silnic, železnice, rychlodráhy, tramvajové linky.
  • Zdravotnictví a sociální péče (388 projektů, 14 % investic) nemocnice, polikliniky, pečovatelské domovy.
  • Školství (434 projektů, 9 % investic) univerzitní kampusy, školy, studentské ubytování.
  • Administrativní případně ubytovací kapacity (276 projektů, 10 % investic) úřady, soudy, ubytovny, administrativní prostory, věznice, policejní a hasičské budovy.
  • Utility – vodárenství, energetika, odpadové hospodářství, spalovny.

Mezi nejaktivnější země patří Velká Británie (1,000 projektů), Francie (200), Španělsko (162), Německo (126), Nizozemí (47), Portugalsko (41). Mezi aktivní průkopníky patří také Turecko (27), Polsko (12) či Slovensko (2).

Naše cíle

Prosazovat PPP jako vhodný model pro zajištění veřejné infrastruktury.

Využívat soukromý kapitál všude tam, kde je to vhodné a výhodné z pohledu hodnoty za peníze z veřejných prostředků.

Prosazovat standardní podmínky podle osvědčené dobré mezinárodní praxe.

Šířit osvětu a podporovat smysluplné a kvalitně připravené projekty.

Garant

Jan Troják

Jan Troják

Člen ŘV

Videa

K tomuto tématu nemáme zatím žádná videa.

Odkazy

K tomuto tématu nemáme zatím žádné odkazy.