O asociaci

ARI je think-tank pro veřejnou infrastrukturu ČR. Sjednocuje a prosazuje dobrou mezinárodní praxi.

Výhody členství

Stanovy

ARI je zapsaný spolek, který musí bezpodmínečně respektovat závazná pravidla, která zákon stanovuje ohledně jeho založení a vzniku. Stanovy jsou naším nejdůležitějším dokumentem a upravují (kromě nutných náležitostí jako je název, sídlo, účel, statutární orgán a práva a povinnosti členů) vnitřní organizaci  (orgány, jejich práva a povinnosti, jednání jménem spolku apod.) a vůbec pravidla našeho fungování.

Stanovy asociace pro rozvoj infrastruktury

ve znění schváleném valnou hromadou dne 11. června 2020:

ČLÁNEK 1

  • 1.1. Název spolku: Asociace pro rozvoj infrastruktury, z.s. (dále jen „ARI“)
  • 1.2. Sídlo: Praha
  • 1.3. Právní statut: ARI je spolkem ve smyslu ustanovení § 214 a násl. Zákona č. 89/2012, občanského zákoníku (dále jen „OZ“).

ČLÁNEK 2: Činnost ARI

2.1. Hlavní činnost

Účelem ARI je:

  • a) hájení zájmů soukromého sektoru ve vztahu k sektoru veřejnému v oblasti rozvoje a obnovy veřejné infrastruktury;
  • b) vedení věcné a odborné diskuze se zástupci a subjekty veřejného sektoru napříč politickým spektrem;
  • c) udržování korektního mediálního obrazu sektoru infrastruktury vedením komunikace se zástupci médií;
  • d) zvyšování efektivity a hospodárnosti v oblasti rozvoje a obnovy veřejné infrastruktury v ČR prosazováním:
    • (i) legislativních a procesních změn vedoucích k zefektivnění a zrychlení přípravy a realizace infrastruktury v ČR,
    • (ii) alternativních modelů zadávání a financování infrastruktury, jako jsou Design & Build (D&B), Design, Build & Operate (DBO) a Design, Build, Finance & Operate (DBFO),
    • (iii) posuzování nákladů celoživotního cyklu a ekonomické životnosti infrastruktury,
    • (iv) hodnocení a řízení projektových rizik na straně veřejného sektoru včetně optimálního přenosu rizik na soukromý sektor,
    • (v) širšího využití zkušeností, invence a kapitálu soukromého sektoru s cílem efektivního zajištění veřejné infrastruktury,
    • (vi) využití dobré mezinárodní a domácí praxe a moderních technologií v oblasti infrastruktury,

    (bod d) dále též jako „Zvyšování efektivity“);

  • e) popularizace efektivních forem přípravy, pořízení a provozování veřejné infrastruktury ve společnosti,
  • f) podpora růstu podnikatelských aktivit svých členů a jejich expanzi na zahraniční trhy.

2.2. Vedlejší činnost

Vedle hlavní činnosti může ARI vyvíjet i hospodářskou činnost ve smyslu § 217 odst. 2 OZ, která však vždy musí přímo souviset s hlavní činností ARI, musí směřovat k podpoře této hlavní činnosti a tímto účelem bude i omezena. V rámci vedlejší hospodářské činnosti se též připouští hospodářské využití majetku spolku, včetně nehmotných statků jako např. vytvořené know-how nebo případných práv duševního vlastnictví. Příjmy plynoucí z takových činností budou použity k úhradě výdajů ARI.

2.2.1. Služby ARI

V rámci vedlejší činnosti může ARI v souladu s bodem 2.2. poskytovat nebo zprostředkovávat za úplatu subjektům soukromého a veřejného sektoru následující služby (dále též jako „Služby ARI“):

  • (i) vzdělávání a propagace mezinárodní praxe v oblasti veřejné infrastruktury v podobě konferencí, odborných akcí (kulatých stolů), klubových debat nebo školení;
  • (ii) zprostředkování a poskytování know-how, např. v oblasti veřejného zadávání (při zajišťování předběžných tržních konzultací, metodického vedení při zadávání a hodnocení veřejných zakázek na kvalitu a hodnotu za peníze a podobně) nebo tam, kde bude ARI požádána o metodické vedení;
  • (iii) vypracovávání analýz, studií a dokumentů propagujících dobrou praxi v oblasti veřejné infrastruktury;
  • K zajištění Služeb ARI může ARI dle rozhodnutí řídícího výboru využívat know-how a kapacity svých členů. V případě veřejného sektoru, řídící výbor může rozhodnout, zda Služby ARI budou zpoplatněny případ od případu.

2.2.2. Služby Centra

ARI může poskytovat subjektům soukromého i veřejného sektoru služby Centra pro rozvojové trhy (dále také „Centrum“). Centrum představuje koordinační centrum, které aktivně zprostředkovává komerční příležitosti, spolupracuje s mezinárodními finančními institucemi a zprostředkovává integraci českých inženýrů, poradců a dodavatelů do mezinárodního prostředí při přípravě a realizaci infrastrukturních projektů na rozvojových trzích.

Činnost Centra představuje hospodářskou činnost, která je vedlejší činností ARI v souladu s bodem 2.2. výše a je poskytována za úplatu členům a nečlenům ARI, kteří o služby projeví zájem a služby si objednají nad rámec Hlavní činnosti dle bodu 2.1. a Služeb ARI dle bodu 2.2.1.

ČLÁNEK 3: Členství v ARI

3.1. Členství v ARI

Členem ARI může být jakákoliv právnická nebo fyzická osoba ze soukromého sektoru. Při pochybnostech o tom, zda je určitá osoba ze soukromého sektoru, rozhodne řídící výbor. Řídící výbor může rovněž udělit výjimku Honorárním členům a Partnerům z veřejného sektoru.

3.2. Vznik členství

Členství vzniká splněním následujících podmínek:

  • a) zájemce předložil písemnou přihlášku;
  • b) řídící výbor akceptoval přihlášku; přihláška se má za akceptovanou, pokud řídící výbor na svém jednání, které následuje po jejím doručení ARI, přihlášku jednomyslně neodmítne; a
  • c) byl zaplacen první členský příspěvek ve stanovené výši.

3.3. Zánik členství

Členství zaniká:

  • a) doručením oznámení člena o vystoupení z ARI;
  • b) uplynutím 14 dnů ode dne, kdy byla členovi odeslána upomínka k zaplacení členského příspěvku poté, kdy se ocitl v prodlení s jeho placením, pokud ani v tu chvíli dlužný členský příspěvek nezaplatil; nebo
  • c) rozhodnutím valné hromady o vyloučení z ARI; vyloučený člen může v zákonné lhůtě navrhnout přezkoumání rozhodnutí o jeho vyloučení řídicím výborem;
  • d) smrtí člena fyzické osoby.

3.4. Přidružené členství

Přidruženým členem ARI může být jakákoliv právnická nebo fyzická osoba ze soukromého sektoru. Vznik a zánik členství a jednání jménem člena se řídí podle článků 3.2., 3.3. a 3.6.. Přidružený člen má pouze nárok účastnit se vzdělávacích aktivit, které ARI nabízí svým členům (školení zaměstnanců členů). Přidružený člen nemá nárok účastnit se valné hromady, nemá hlasovací práva, nemůže nominovat svého zástupce do Řídícího výboru, ani se nemůže účastnit Pracovních skupin a čerpat Služby ARI. Akcí ARI se může účastnit za stejných podmínek jako ostatní subjekty, které nejsou členy ARI. Přidružený člen může kdykoliv požádat o členství v ARI podle 3.1. a 3.2. Nižší členský poplatek již uhrazený za stejné období mu bude započten proti platbě vyššího členského poplatku.

3.5. Honorární a partnerské členství

Řídící výbor ARI může udělit honorární členství (dále „Honorární členství“) kterékoliv osobě, která významným způsobem přispěla nebo přispívá k dosažení cílů ARI, i když nesplnila podmínky pro členství v ARI uvedené v článku 3.2 těchto stanov. Honorární členství platí po dobu jednoho kalendářního roku, na které bylo řídícím výborem uděleno.

Řídící výbor ARI může udělit partnerské členství (dále „Partnerské členství“) kterékoliv osobě z veřejného sektoru, která podporuje dosahování cílů ARI v bodech b) až g) dle článku 2.1, i když nesplnila podmínky pro členství uvedené v článku 3.1 těchto stanov. Statut subjektu, který získal Partnerské členství je „Partner“ a vznik a zánik Partnerského členství se řídí dle článků 3.2 a 3.3.

O udělení Honorárního a Partnerského členství rozhoduje řídící výbor na základě písemné žádosti osoby, která se má stát Honorárním členem nebo Partnerem.

Rozhodnutí řídícího výboru o udělení Honorárního a Partnerského členství musí být přijato jednomyslně.

Honorární člen nemusí platit členské příspěvky a nemá hlasovací právo. Partner nemá hlasovací právo. Oba však mají právo účastnit se akcí pořádaných ARI a jednání orgánů ARI, jako by byli jejím řádným členem, včetně jednání valné hromady a jednání pracovních skupin, které budou případně ARI zřízeny. Toto oprávnění se však nevztahuje na jednání řídícího výboru, s výjimkou případu, kdy bude Honorární člen nebo Partner na toto jednání řídícím výborem výslovně přizván.

3.6. Jednání jménem člena

Každý člen, který je právnickou osobou nebo veřejnoprávním subjektem, pověří fyzickou osobu, která jedná jeho jménem ve věcech ARI. Takto pověřená osoba se může nechat dále zastoupit. To neplatí pro členy řídícího výboru, kde je výkon funkce člena výboru vázán na konkrétní osobu.

ČLÁNEK 4: Valná hromada

4.1. Valná hromada

Nejvyšším orgánem ARI je valná hromada, která má právo rozhodnout o jakékoliv záležitosti ARI, i když o ní dříve rozhodl řídící výbor. Valnou hromadu svolává předseda řídícího výboru, tajemník, nebo společně nejméně třetina členů ARI. Řádná valná hromada se koná alespoň jednou ročně.

Program valné hromady bude rozesílán společně s pozvánkou na valnou hromadu nejméně 14 dnů přede dnem konání valné hromady. Valná hromada může projednat a rozhodnout jiné otázky než ty, které jsou uvedeny v pozvánce jen za účasti a se souhlasem všech členů ARI oprávněných o takové otázce hlasovat.

Bez řádného svolání valné hromady způsobem stanoveným těmito stanovami a OZ se valná hromada může konat jen za účasti všech členů ARI a s jejich souhlasem.

4.2. Hlasování

Valná hromada rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů členů ARI přítomných na valné hromadě, kromě následujících otázek:

  • a) změna stanov ARI;
  • b) stanovení výše členských příspěvků;
  • c) vyloučení člena ARI;
  • d) zrušení ARI.

Shora uvedená rozhodnutí musí být přijata 2/3 většinou hlasů členů ARI přítomných na valné hromadě.

Aby byla valná hromada usnášeníschopná, je nutná účast nadpoloviční většiny členů ARI.

Každý člen (s výjimkou Honorárních členů, Partnerů a Přidružených členů, jimž hlasovací právo nenáleží) má tolik hlasů, kolik mu náleží podle pásma obratu dle čl. 8.1 těchto stanov, podle kterého platil členské příspěvky pro rok, ve kterém se koná valná hromada. Členům v prvním pásmu náleží jeden hlas, v druhém pásmu dva hlasy, ve třetím pásmu tři hlasy. Pokud člen zaplatí v daném roce příspěvek odpovídající vyššímu pásmu obratu, náleží mu též odpovídající vyšší počet hlasů.

4.3 Zápis

Ze zasedání valné hromady se vyhotoví zápis. Každý člen ARI může nahlížet do zápisů ze zasedání valné hromady. Toto právo lze uplatnit v sídle ARI.

ČLÁNEK 5: Řídicí výbor

5.1. Role, složení a rozhodování řídícího výboru

Řídící výbor je statutárním a výkonným orgánem ARI, který dohlíží nad činností ARI a rozhoduje o jejích záležitostech mezi valnými hromadami, s výjimkou otázek, o kterých může rozhodovat valná hromada.

Řídící výbor je kolektivním statutárním orgánem. Rozhoduje nadpoloviční většinou všech členů výboru, přičemž je možné hlasovat i způsobem per rollam, jehož pravidla stanoví řídící výbor.

Pokud klesne počet členů řídícího výboru mezi valnými hromadami pod polovinu, svolá kterýkoli ze zbývajících členů řídícího výboru mimořádnou valnou hromadu. V případě, že tak žádný ze členů řídícího výboru bez zbytečného odkladu neučiní, je oprávněn valnou hromadu svolat tajemník nebo kterýkoli člen ARI.

5.2. Volba členů

Řídící výbor má sedm členů, kteří volí ze svého středu předsedu řídícího výboru. Funkční období řídícího výboru je dvouleté, výkon funkce končí nejpozději ke dni zvolení nového řídícího výboru na nejbližší řádné valné hromadě. Když byl některý člen řídícího výboru během této doby nahrazen, skončí jeho funkční období okamžikem, kdy skončí funkční období ostatních členů řídícího výboru.

Členy řídícího výboru volí členové ARI na valné hromadě.

5.3. Výměna člena řídícího výboru

Pokud zanikne vztah člena řídícího výboru (fyzické osoby, která v řídícím výboru zastupuje člena ARI – právnickou osobu), k této právnické osobě a tato právnická osoba nesouhlasí s dalším setrváním pověřené fyzické osoby v řídícím výboru, nastoupí na její místo kandidát, který ve volbách skončil na nejbližším následujícím místě v pořadí.

V případě zániku funkce člena řídícího výboru (fyzické osoby, která v řídícím výboru zastupuje člena Asociace ARI – právnickou osobu) bude na místo člena řídícího výboru, jehož funkce zanikla, kooptována jiná osoba určená členem ARI – právnickou osobu, a to na základě jejího písemného oznámení adresovaného ARI. Členem řídícího výboru se tato osoba stává okamžikem doručení písemného oznámení o kooptaci řídícímu výboru.

V případě, kdy se neuplatní výše uvedený postup, je na uvolněnou funkci člena řídícího výboru oprávněn vhodnou osobu kooptovat řídící výbor, avšak pouze do nejbližšího zasedání valné hromady. Postup dle článku 5.3. se uplatní také v případě odstoupení člena řídícího výboru.

5.4. Odvolání člena řídícího výboru

Pokud člen řídícího výboru jedná tak, že poškozuje zájmy ARI, může být odvolán valnou hromadou ještě před skončením funkčního období.

V případě, že dojde k vyloučení člena ARI rozhodnutím valné hromady, automaticky zaniká i případné členství člena v řídícím výboru, který je ve vztahu k vyloučenému členu ARI. V tomto případě se následně postupuje dle článku 5.3. Výměna člena řídícího výboru.

5.5. Pravomoc řídícího výboru

Řídící výbor má zejména pravomoc:

  • a) volit svého předsedu, který zároveň vystupuje jako předseda ARI;
  • b) vybírat management ARI, včetně tajemníka; právním jednáním vůči managementu je pověřen předseda řídícího výboru;
  • c) vybírat dodavatele služeb poptávaných ARI;
  • d) stanovit rozsah a podmínky činnosti tajemníka;
  • e) schvalovat rozsah zmocnění tajemníka;
  • f) schvalovat právní jednání, které přesahují rozsah zmocnění tajemníka;
  • g) navrhovat celkový roční rozpočet pro schválení valnou hromadou s vyznačením hlavních aktivit, na které budou čerpány prostředky z rozpočtu;
  • h) v souladu se schváleným ročním rozpočtem zajišťovat plnění jednotlivých aktivit;
  • i) zajistit vydávání a schvalování veřejných stanovisek ARI;
  • j) přezkoumávat rozhodnutí o vyloučení člena ARI na žádost vyloučeného člena;

5.6. Předseda řídícího výboru

Členové řídícího výboru volí ze svého středu předsedu, který zároveň vystupuje jako předseda ARI. Předseda řídí a koordinuje činnost řídícího výboru, dohlíží nad činností zaměstnanců ARI mezi zasedáními řídícího výboru a pravidelně komunikuje s tajemníkem.

ČLÁNEK 6: Tajemník

Tajemník je angažován ARI, aby řídil a zajišťoval činnost směřující k dosažení jejích cílů.

Rozsah činnosti a konkrétní úkoly stanoví tajemníkovi řídící výbor. Podmínky činnosti tajemníka dohaduje a schvaluje řídící výbor.

ČLÁNEK 7: Pracovní skupiny

7.1. Vznik pracovních skupin

K dosažení cílů ARI v jednotlivých oblastech mohou být zřizovány pracovní skupiny. Pracovní skupina musí mít nejméně tři členy a musí ustanovit vedoucího pracovní skupiny. Pracovní skupina vznikne schválením jejího vzniku řídícím výborem.

7.2. Jednání pracovních skupin

Jednání pracovních skupin budou oznamována tajemníkovi, který o nich bude dále informovat především prostřednictvím webových stránek ARI, případně jinou formou. Jednání pracovních skupin jsou oprávnění se účastnit všichni členové ARI.

7.3. Stanoviska pracovních skupin

Pracovní skupiny mohou připravovat stanoviska k otázkám společného zájmu členů ARI. Taková stanoviska však nesmí být v rozporu s cíli ARI nebo s usneseními valné hromady a jejich zveřejnění je přípustné pouze se souhlasem řídícího výboru. Řídící výbor může stanovit jiná pravidla pro zveřejňování stanovisek.

7.4. Zrušení pracovní skupiny

Řídící výbor může rozhodnout o zrušení pracovní skupiny. Takové rozhodnutí musí být schváleno nadpoloviční většinou členů řídícího výboru.

ČLÁNEK 8: Hospodaření a členské příspěvky

8.1. Financování

8.1.1. Členské příspěvky

Činnost ARI dle bodu 2.1. Hlavní činnost je hrazena z ročních členských a partnerských příspěvků. Výše ročních členských příspěvků se stanoví podle toho, do kterého z následujících pásem spadá výše ročního obratu člena:

  • a) méně než 50 miliónů Kč – 1. Pásmo, výše ročního příspěvku je 10 000 Kč;
  • b) mezi 50-500 miliónů Kč – 2. Pásmo, výše ročního příspěvku je 20 000 Kč;
  • c) více než 500 miliónů Kč – 3. Pásmo, výše ročního příspěvku je 30 000 Kč.

Každý člen má možnost dobrovolně zaplatit roční členský příspěvek odpovídající vyššímu pásmu obratu. Pro Partnery činí výše ročního partnerského příspěvku 40 000 Kč. Pro Přidružené členy je výše ročního členského příspěvku 5 000 Kč.

Nestanoví-li řídící výbor jinak, jsou roční členské a partnerské příspěvky splatné vždy do 90 dnů od začátku účetního období, za které má být příspěvek hrazen.

8.1.2. Příjmy za Služby ARI

V souladu s bodem 2.2. Vedlejší činnost jsou Služby ARI dle 2.2.1. hrazeny nad rámec členských příspěvků. Za poskytování Služeb ARI dle 2.2.1.(i) mají členové ARI povinnost hradit ARI odměnu v rozsahu a výši stanovené rozhodnutím valné hromady, a to ročním předplatným.

8.1.3. Příjmy za Služby Centra

V souladu s bodem 2.2. Vedlejší činnost jsou Služby Centra dle 2.2.2. hrazeny nad rámec členských příspěvků. Za poskytování Služeb Centra mají členové a nečlenové ARI povinnost hradit ARI odměnu v rozsahu a výši stanovené rozhodnutím valné hromady, a to ročním předplatným.

8.3. Rozpočet

Řídící výbor připraví rámcový roční rozpočet ARI. Tento rámcový roční rozpočet schvaluje valná hromada. Konkrétní plnění ročního rozpočtu kontroluje řídící výbor. Každý člen může nahlížet do účetnictví ARI a všech souvisejících dokumentů.

8.4. Odpovědnost členů ARI

Členové ARI neručí ani jinak neodpovídají za závazky ARI. Členové ARI jsou však povinni včas platit členské příspěvky.

8.5. Neúplný rok

Pokud členství některého člena ARI vzniklo nebo skončilo během roku, za který se platí členské příspěvky, je tento člen povinen platit celý členský příspěvek, jako by byl členem po celý rok.

ČLÁNEK 9: Jednání jménem ARI

Za ARI je oprávněn jednat navenek předseda řídícího výboru samostatně, nebo dva členové řídícího výboru společně.   

K jednání za ARI v běžných záležitostech je oprávněn tajemník. Řídící výbor je oprávněn blíže vymezit rozsah běžných záležitostí. V případě, kdy to bude nezbytné, udělí řídící výbor pro konkrétní právní jednání plnou moc.

ČLÁNEK 10: Právní nástupnictví

Členství v ARI přechází v případě zániku člena, který je právnickou osobou, na právního nástupce.

ČLÁNEK 11: Likvidační zůstatek

S likvidačním zůstatkem v případě zrušení ARI bude naloženo způsobem, na kterém se písemně dohodnou zbývající členové ARI. Nebude-li možné o použití likvidačního zůstatku tímto způsobem rozhodnout, rozhodne o naložení s ním likvidátor způsobem předpokládaným v OZ.

ČLÁNEK 12: Účinnost

Tyto stanovy nahrazují dosavadní znění stanov, a to s účinností od 12. června 2020.