D3 může stavět soukromník. Ministerstvo hledá náhradní způsob financování
Print Friendly

Ministerstvo dopravy rozšíří počet projektů, jež bude možné financovat s využitím soukromých peněz. A to i přesto, že se zatím formou takzvaného PPP (partnerství veřejného a soukromého sektoru) v Česku nic nepostavilo. Mohlo by to totiž být náhradní řešení, až za pár let vyschnou dotace na dopravní infrastrukturu z Evropské unie.

Nejnověji ministerstvo dopravy zvažuje, že mezi připravované PPP projekty zařadí středočeskou část dálnice D3, spojující Prahu a jižní Čechy.

Zapojení soukromého kapitálu do výstavby českobudějovické dálnice D3 už kdysi viselo ve vzduchu. Stát v roce 2012 chtěl formou PPP vybudovat silnici jihočeským Borkem a Bošilcem. Od záměru nakonec upustil a zmiňovaný úsek postavil klasickým způsobem, tedy z­peněz Státního fondu dopravní infrastruktury.

S využitím soukromého kapitálu měla vzniknout rovněž ostravská část dálnice D1, která byla během výstavby označována jako D47. Také v tomto případě nakonec zvítězil konvenční model financování.

Pět úseků, 38 miliard
Středočeská část D3 má měřit přibližně 60 kilometrů. V současnosti ministerstvo dopravy zpracovává dokumentaci pro územní rozhodnutí, kterou by úřad chtěl odevzdat ještě na začátku letošního roku a začít vykupovat pozemky. Stavba za odhadovaných 38 miliard korun je rozdělena do pěti úseků. Podle ministra dopravy Dana Ťoka je ve hře možnost, že by se všech pět úseků kvůli úspoře času stavělo naráz.

Kilometry dálnice D3 zatím přibývají pouze v Jihočeském kraji. Vloni v říjnu Ředitelství silnic a dálnic zprovoznilo pětikilometrový úsek mezi Veselím nad Lužnicí a Bošilcem a o měsíc dříve silničáři uvedli do provozu tříkilometrový úsek Borek–Úsilné nedaleko Českých Budějovic.

Na dalších dvou úsecích před Českými Budějovicemi silničáři pracují. Ministerstvo navíc slibuje během letoška zahájení prací na dvou dalších.

Chuť pouštět se do PPP projektů v dopravě nedávno oživilo dokončení výběrového řízení na poradce, který státu s přípravou tendrů na takzvaného koncesionáře pomůže. Smyslem PPP projektů je přenechat výstavbu včetně všech nákladů soukromému investorovi, který bude provoz na komunikaci zajišťovat i po dokončení stavby. Za to bude od státu pobírat předem dohodnutou odměnu.

Stát tak nebude muset na výstavbu použít vlastní peníze. Od systému si rovněž slibuje, že soukromník dokáže efektivněji ohlídat kvalitu stavebních prací než státní úředníci. Nevýhodou je náročné a­ dosud nevyzkoušené výběrové řízení na vhodného investora. S tím bude ministerstvu dopravy pomáhat sdružení České spořitelny a společností White & Case a Obermeyer Helika.

První PPP do tří let
První PPP projekt si nicméně ministerstvo otestuje jinde. Už v roce 2016 bylo rozhodnuto o tom, že prvním tuzemským PPP projektem bude 32­ kilometrů dálnice D4 mezi Milínem na Příbramsku a Miroticemi na Písecku. Soutěž na jeho investora chce ministerstvo v současnosti začít připravovat.

Ještě před vyhlášením soutěže úřad plánuje potenciální uchazeče sezvat na odbornou diskusi, při níž představí základní parametry připravovaného tendru. Poté čeká zájemce kvalifikace a samotný soutěžní dialog už úřad plánuje vést s vybraným okruhem uchazečů. Stavět by se na D4 podle aktuálních odhadů mohlo do dvou až tří let, slíbilo ministerstvo.

To původně jako pilotní projekt k­ PPP označovalo i dostavbu chomutovské dálnice D7, k jejímuž dokončení v současnosti chybějí dva úseky – u Slaného a u Loun. Obě komunikace, které ministerstvo nedávno zařadilo mezi dálnice, nejsou součástí takzvané prioritní transevropské silniční sítě, a není proto na jejich výstavbu možné využít ve velké míře evropské dotace. Alternativa v podobě využití soukromých peněz je pak pro tento typ silnic vhodný.

Kromě silnic by PPP projekty mohly proniknout i na železnici. Soukromí investoři by třeba mohli dostat šanci zapojit se do připravované výstavby vysokorychlostních tratí. O využití privátního kapitálu při finančně náročné výstavbě této sítě mluvil už na konci roku 2016 ředitel fondu dopravy Zbyněk Hořelica.

Do roku 2023 totiž stát předpokládá výrazné omezení toku evropských dotací na výstavbu české dopravní infrastruktury. Rychlotratě, po nichž by se mohly vlaky prohánět až 350kilometrovou rychlostí, budou stavěny mnohem později. Aktuálně se hovoří o tom, že by se výstavba velké části z nich mohla rozeběhnout po roce 2030. Peníze soukromých investorů by tak mohly pokrýt alespoň část z předpokládaných 650 miliard na výstavbu sítě rychlostních železnic.

Zdroj: https://ekonomika.idnes.cz