Bez rychlých vlaků se ČR nepohne kupředu
Print Friendly

Špičky evropské železnice v pátek na konferenci v Praze hovořily o vysokorychlostní železnici, a to i v ČR. Na konferenci byl jako termín zahájení její výstavby u nás zmíněn rok 2029. KSČM doufá, že to bude mnohem dřív.

»Máme skluz dvacet let. Rok 2029 jako začátek staveb je pro mne proto naprosto nepřijatelný. Vše se dá stihnout mnohem rychleji. Přípravné období lze zkrátit na pět let, v roce 2022 se může začít stavět a v roce 2029 už by se mohlo jezdit. Ale vláda nesmí spát,« řekl Haló novinám stínový ministr dopravy KSČM Karel Šidlo a dodal: »Česká republika zůstane ve středu Evropy, jen bude-li mít vysokorychlostní železnici. To je základní podmínka jejího rozvoje.«

Podle Šidla vláda nesmí zkoušet žádné kličky a švindly, o kterých se v kuloárech hovoří – že by se například upravily stávající tratě tak, aby se na nich dalo jezdit více než dvousetkilometrovou rychlostí. »Ne, takto se jít nesmí. Ve sněmovně jsme tuto hrozbu vycítili a dali vládě jasný úkol: plnohodnotná vysokorychlostní železnice, všude v nových stopách, s rychlostí překračující 240 kilometrů v hodině, byť s napojením do stávajících uzlů, před nimiž by vlaky pochopitelně musely zpomalovat,« zdůraznil Šidlo.

Stínový ministr KSČM si je vědom toho, že u občanů mohou plány na rychlou železnici v dohledné době budit nedůvěru, když i mnohem jednodušší stavby se vlečou či jsou oddalovány kvůli různým administrativním problémům. »Ano, přiznejme si to – v ČR nemáme nastavenu legislativu pro rozvoj dopravní infrastruktury. Nemáme vůbec definovaný veřejný zájem a neumíme výkup pozemků v tomto veřejném zájmu. Chybí společné projednávání územního řízení, EIA a stavebního povolení. Pokud se tohle nezmění, tento stát se nepohne kupředu,« varoval Šidlo. Bohužel ve sněmovně je podle něj ještě mnoho těch, kdo republice házejí klacky pod nohy. »Nedávné projednávání novely stavebního zákona bylo nepěkným zážitkem. Bylo vidět, že mnoho poslanců se více než o rozvoj dopravy u nás stará o to, aby byla zachována práva věčných potížistů, kteří jsou svými obstrukcemi dnes schopni zastavit takřka jakoukoli stavbu,« posteskl si Šidlo.

Jednání železniční konference se zaměřilo i na otázky bezpečnosti cestujících. »Například loňská migrační vlna negativně ovlivnila cestování po železnici na celém Balkánském poloostrově. Přestože se ČR bezprostředně netýkala, i na české železnici se přesto projevila přechodným poklesem počtu cestujících zejména na lince do Maďarska,« uvedl Petr Šťáhlavský, tiskový mluvčí Českých drah, které letošní setkání představitelů železničních společností v Praze uspořádaly.

Podobně jako migrační krize mají na cestování vliv i teroristické útoky, o čemž se mohly přesvědčit například belgické železnice po teroristických útocích v Bruselu. Sílí proto tlak na to, aby bezpečnost na železnici byla hlídána na podobné úrovni, na kterou jsou lidé zvyklí v letecké dopravě. Bezpečnost cestujících by tak alespoň na některých typech spojů mohly povinně hlídat například rámy na odhalování zbraní a výbušnin, nebo chytré kamery, které umí rozpoznat obličeje procházejících cestujících.

»České dráhy se této diskuse účastní a považují téma bezpečnosti za mimořádně závažné. Opatření pro její posílení však můžou zároveň snížit konkurenceschopnost železnice. Ve chvíli, kdy budeme po zákaznících vyžadovat bezpečnostní kontroly nebo jejich osobní údaje, velmi pravděpodobně jich část ztratíme,« uvedl generální ředitel ČD Pavel Krtek.

Takzvaného železničního summitu se zúčastnili šéfové 17 drážních organizací. Akce se zúčastnili například šéf Deutsche Bahn Richard Lutz, francouzské SNCF Guillaume Pépy a Oleg Belozerov za ruské RŽD.

Zdroj: http://www.halonoviny.cz